Co mají společného velechrám v Ulmu (něm. „Ulm Münster“), drážďanský Zwinger a katedrála sv. Štěpána ve Vídni? Jejich střechy zdobí měď z Krušných hor, kde byla její těžba dovedena k dokonalosti. Je to jen jedna z mnoha technických inovací, které se odsud rozšířily do celého světa – přesvědčte se sami.
Ať už jde o zlato, stříbro, uhlí nebo vzácné zeminy – těžba znamená především jedno: spoustu technických výzev, které je třeba překonat. Co dělat s podzemní vodou v dolech? Jak optimálně zpracovávat a tavit vytěžené rudy? Krušnohorští báňští inženýři našli na tyto otázky odpovědi – tak inovativní a průkopnické, že se z tohoto nehostinného středohorského regionu stalo v 16. století technologické centrum, které bylo v oblasti důlních technologií světovou jedničkou. Zažijte historii techniky na vlastní kůži!
Co takhle výlet za mistrovskými díly podzemního stavitelství – soustavou vodních příkopů, které zásobovaly doly pohonnou vodou (něm. „Grabentour“)? Rothschönberská štola (něm. Rothschönberger Stolln), dokončená v roce 1877, byla kdysi nejdelší podzemní stavbou na světě. Štola Markuse Semmlera (něm. „Markus-Semmler Stolln“) je pak se svou délkou 220 kilometrů nejdelší dodnes provozovanou štolou v Německu. Umění čerpání důlní vody dokládá například ehrenfriedersdorfské čerpadlo (německy „Ehrenfriedersdorfer Kunstgezeug“) ve zdejším cínovém dole. Tato technologie čerpání důlní vody, která tam byla použita vůbec poprvé v podzemí, zůstala „supermoderní“ po více než 200 let! Nebo se vydejte do vycezovací huti v Grünthalu, kde byl praktikován nejinovativnější proces získávání kovů své doby. Tento obnovený památkový komplex je díky své ucelenosti v Evropě jedinečný. Ve freiberské výstavě „terra mineralia“ na vás čeká největší sbírka minerálů na světě s kousky ohromující krásy. Krušné hory – ráj pro všechny zvídavé!
Věděli jste, že romantický spisovatel Novalis byl povoláním důlní inženýr? Studoval na Báňské akademii ve Freibergu – tenkrát stejně jako dnes jedné z nejvýznamnějších přírodovědeckých univerzit na světě. Nebyl ostatně jedinou bystrou osobností, kterou Krušné hory přitahovaly: působili zde také přírodovědec Alexander von Humboldt, matematik Adam Ries a geniální ruský polyhistor Michail Lomonosov. Bez Krušných hor by nevznikla ani první vědecká učebnice hornictví na světě „De re metallica“ (1556, česky O hornictví a hutnictví). Její autor Georgius Agricola, známý také jako „otec hornictví“, získal své rozsáhlé znalosti během četných cest po zdejších hornických oblastech. Jeho dílo zůstalo po 200 let směrodatnou učebnicí tohoto oboru. Zkrátka z Krušných hor do celého světa!
Poznávejte a objevujte zvláštní místa, zažijte erzgebirskou pohostinnost a Erlebnis.Welt.Erbe (Světové dědictví zážitku).
Zaujal vás to? Pak si nejlépe rezervujte hned teď! Naši hostitelé se na vás již těší.
Ke správě vašeho seznamu poznamenání nebo k opětovnému prohlédnutí stránek, jděte na Plánovač cesty.
