Říká se, že tradice není o uctívání popela, ale o předávání ohně. Ať už tuto moudrou větu řekl kdokoli: určitě byl předtím v Krušných horách. Jak jsme na to přišli? Odhalte to sami!
Obloukové svícny, které svítí do tmy – určitě je znáte. Víte ale, co nám má tato klasická vánoční ozdoba připomínat? Proč hraje světlo (svíček) o Vánocích v Krušných horách odjakživa tak důležitou roli? Jak se vůbec z Krušných hor stal region vánočních ozdob a hraček? A co je to tzv. „Mettenschicht“? Nevíte? Pak se vydejte na průzkum tohoto kraje andělů a horníků. Poznejte, s jakou vášní zdejší lidé pěstují starodávné zvyky a udržují hluboce zakořeněné tradice. Uvidíte: i tady vše pochází z dolu.
Blyštící se nástroje, nazdobené uniformy, hrdé hornické pochody a plamenný zpěv: hornické průvody o Vánocích a při každoročních slavnostech jsou stále absolutním vrcholem krušnohorského roku. A všichni ti kouřící panáčci a louskáčky na ořechy v převážně rodinných truhlářských dílnách? Ti by na otázku „Jsou už dneska konečně Vánoce?“ po celý rok odpovídali hlasitým „ano“. Chybí už jen zavítat v jednom z návštěvnických dolů na oslavu tradiční poslední směny před Štědrým večerem, tzv. „Mettenschicht“. Vsadíme se, že vám váš obloukový svícen, který si odsud přivezete, bude i po letech připomínat klenutý vchod do dolu ozdobený svíčkami! Mezitím anděl s horníkem rozzáří svými svíčkami ochranitelsky obývací pokoj... tradice umí tak zahřát u srdce. Zdař Bůh!
Patří k nejoriginálnějším motivům krušnohorského lidového umění: svícínky v podobě anděla a horníka. Symbolicky vyjadřují to, co horníky a jejich rodiny nejvíce trápilo: nesmírně těžkou, namáhavou a nebezpečnou práci pod zemí, která obvykle začínala ještě před rozedněním a končila až po setmění. Anděl a horník v podobě svícnu totiž jednak poskytovali bolestně postrádané světlo – a tím horníkům ukazovali bezpečnou cestu domů po práci, jednak byli také symbolem ochrany, který měl horníkům přinést štěstí: andělé jako symbol ochranné moci nebes, horníci jako vyobrazení synů, kteří den co den riskovali ve štolách své životy a zdraví. Společně symbolicky prosili o Boží ochranu. Ještě dnes je v Krušných horách tradicí, že dcery o Vánocích dostávají svícínky v podobě anděla, zatímco synové v podobě horníka. Patří k nejoriginálnějším motivům krušnohorského lidového umění: svícínky v podobě anděla a horníka. Symbolicky vyjadřují to, co horníky a jejich rodiny nejvíce trápilo: nesmírně těžkou, namáhavou a nebezpečnou práci pod zemí, která obvykle začínala ještě před rozedněním a končila až po setmění. Anděl a horník v podobě svícnu totiž jednak poskytovali bolestně postrádané světlo – a tím horníkům ukazovali bezpečnou cestu domů po práci, jednak byli také symbolem ochrany, který měl horníkům přinést štěstí: andělé jako symbol ochranné moci nebes, horníci jako vyobrazení synů, kteří den co den riskovali ve štolách své životy a zdraví. Společně symbolicky prosili o Boží ochranu. Ještě dnes je v Krušných horách tradicí, že dcery o Vánocích dostávají svícínky v podobě anděla, zatímco synové v podobě horníka.
Zažijte a objevujte speciální místa, poznávejte pohostinnost Erzgebirge a zážitky světového dědictví.
Zaujalo vás to? Pak nejlépe rezervujte hned teď! Naši hostitelé se již těší na vaši návštěvu.
Ke správě vašeho seznamu poznamenání nebo k opětovnému prohlédnutí stránek, jděte na Plánovač cesty.
